Basketbal je hrou o rychlosti, síle, výbušnosti, přesnosti a taktice. Proto jsou vodítka k rozvoji rychlosti ve všech těchto jeho složkách zcela zásadní. Trenérský seminář s bývalým děkanem FTVS UK a trenérem úspěšného reprezentačního družstva žen, docentem PhDr. Janem Kargerem a trenérkou mládeže BK Nymburk Mgr. Zdeňkou Engelthalerovou, se věnoval právě rozvoji rychlosti v basketbale a byl velmi poučný.
Michal Ježdík k problematice specifické basketbalové rychlosti říká:
,Může se rychlý cval stranou, rychlé zastavení a opětovné vyražení nebo výskok zlepšit, když bude hráč běhat jen třicetimetrové úseky v přímém směru po dráze? Odpovědět si můžeme ihned: Nemůže.
Hráči se během utkání pohybují nepřeberným množstvím horizontálních a vertikálních poloh a musí vykonávat množství nepředvídatelných pohybů. Herní lokomoce zahrnuje zrychlení, zpomalení, zastavení a změny směru při kontrolovaném pohybu ve vysoké rychlosti, obranný pohyb v různých směrech, opakované výskoky a změny rychlosti pohybu. Rozvoj těchto komponent zahrnuje rychlost, sílu, reakční rychlost a rovnováhu.
Herní lokomoce hráče basketbalu vyžaduje pohybovat se rychle a kontrolovaně. Naučte svoje hráče a hráčky kontrolovat své tělo, kontrolovat svůj pohyb a nedovolte, aby tělo a končetiny určovaly, co budou vaši hráči dělat.‘ Viz příspěvek o koordinačních schopnostech zde
Příznivé podmínky pro obecný rychlostní rozvoj se u dívek vyskytují už kolem 7 roku jejich biologického věku, u chlapců pak od 8 let. Z toho vyplývá nutnost dlouhodobé tréninkové strategie a zvláštní důraz na respekt k věkovým zvláštnostem dětí a každého jednotlivce zvlášť.
Specifická, basketbalová a maximální rychlost má příznivé okno příležitosti k rozvoji od 11 (biologického) roku u dívek; u chlapců opět o něco později, zhruba od 12 do 13 (biologického) roku. Díky pozdějšímu rozvoji silových schopností a svalů se dá rychlostních maxim tréninkově dosahovat mezi 18 až 19 rokem – hráči pak z těchto stimulů těží v dlouhodobé perspektivě.
Problémem je, pokud se ony ‚rychlostní okna příležitostí‘ nevyužijí, neboť je později nelze dohnat a rychlostní rozvoj tak nedosáhne svého potenciálu. Pozor tedy na příliš časné užití silově a rychlostně-vytrvalostních, či laktátových tréninkových zátěží!
Intenzita cvičení: maximální (nutnost k maximu motivovat!)
Doba cvičení: do 10 – 15 s
Interval odpočinku: 2 – 5 min
Charakter odpočinku: aktivní (driblink na místě, či v omezeném pohybu)
Počet opakování: individuální, do známek únavy a poklesu maximálního úsilí; či 10 - 15
Nebudeme se dále zabývat fyziologickými základy, které výše uvedené proměnné podkládají. V následujícím odkazu ze semináře naleznete několik námětů ke cvičením pro rozvoj rychlostních schopností v basketbalu:
http://youtu.be/_9fj9yXcpyE
Zdroje:
DOVALIL, J., CHOUTKA, M. Výkon a trénink ve sportu. 4. vyd. Praha: Olympia, 2012
JEŽDÍK, M. Agility – důležitá dovednost hráče. Dostupné zde: http://www.24vterin.cz/visitor/articles/view/69.
KRAUSE, J. The NABC basketball drill book. Indianapolis, IN: Masters Press, 1998.
VELENSKÝ, M., MIŠKA, R., KAPRÁLEK, T. Délka a intervaly zatížení, resp. relativního zotavení v utkáních evropské ligy 2008/2009. In: Vladimír Süss, Martin Tůma a kol.: Zatížení hráče v utkání. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2011.