Úterý, 7. prosince. Od rána děti ve škole tušily, že se něco bude dít. Dychtivě poslouchaly a předháněly se, kdo první uslyší zvon, řinčení řetězu či divé blekotání, které by oznamovalo příchod čerta s Mikulášem.
Všichni byli jako na trní. Když se školou ozvalo první zachrastění řetězem, nikdo ani nedutal a seděl jako na jehlách. Hlavně zlobivci. Postupně procházíme jednotlivé třídy prvního i druhého stupně.
Nevynecháme ani třeťáky, které navštívíme přes webovou kameru. Z listiny hříšníků si předvoláváme jedno zlobidlo za druhým. Postupně všichni chlupatce odprosí a rukou podáním slíbí, že se napraví. Před peklem je však zachrání Mikuláš, který se za napravené hříšníky u čerta přimluví. V každé třídě je pro Mikuláše připravena písnička či nějaká básnička. Dobrůtky z čertova pytle mizí v rukou dětí s úsměvy na tvářích. Největší radostí pro všechny pak bylo, když Belzebub už odešel. To se všem ulevilo.