18.08.2016
Jan Šišulák sedí ve Schrödingerově institutu na dvou židlích. Je to samozřejmě zapřisáhlý baskeťák, takže funkce gestora BAŠ je jasná; zároveň funguje jako zástupce paní ředitelky Doušové. V současné době pracuje na Letní streetbalové lize, která spojuje většinu basketbalových příznivců v našem výběžku.
Vy teď fungujete jako zástupce ředitelky ve Schrödingerově institutu. Jak jste se do té role dostal?
Před půl druhým rokem mě oslovila paní ředitelka Gábina Doušová, za což jí tímto moc děkuji. Dělal jsem pro institut už dlouho a najednou jsem se dostal až do téhle pozice.
Jaké jsou Vaše zástupcovské povinnosti?
V podstatě vše, co je potřeba. Kromě zastupování paní ředitelky v době její nepřítomnosti se podílím na tvorbě rozpočtu a dalších dokumentů organizace, náplni a kontrole pedagogického procesu, správě vnitřního elektronického systému, komunikaci s gestory, tutory, ale i s jinými subjekty, převážně z řad školských zařízení, sportovních organizací a veřejnosti.
Paní ředitelka Doušová v rozhovoru říkala, že připravujete podrobné plány na celý rok dopředu, ve kterých je vyčísleno, kolik přesně za co utratíte. Jak moc složité je něco takového naplánovat?
Každým rokem je sestavení rozpočtu o něco snazší a přesnější. Základem jsou dobře připravené podklady od našich spolupracovníků. První rok jsme opravdu složitě odhadovali přesné částky, teď už máme jasnou představu. Nedá se to samozřejmě odhadnout na korunu, ale dost podrobný plán se nám podařilo vytvořit.
Jak zvládáte propojit funkci zástupce ředitelky a gestora Basketbalové Akademie Šluknovska?
To se z mé pozice těžko posuzuje... V BAŠce samozřejmě nejsem sám, takže se některé věci snažím delegovat na ostatní. Snažím se ten čas rozdělit tak, abych zvládal obě funkce.
Proč si myslíte, že se basket tady ve výběžku chytnul a ve Varnsdorfu se stal tak trochu fenoménem?
Basketbal je krásný sport se spoustou zábavy, radosti z pohybu, přátelských setkání a vzniku nových kamarádství. Díky institutu, nadšeným tutorům a lidem, kteří se pod bezednými koši ve výběžku motají, vzniká komunita s příjemnou rodinou atmosférou. Jsme celkem malý region, takže to tu není tolik o prestiži sportu, ale spíše ta komunita přiláká lidi – děti tam mají kamarády, rodiče, příbuzné…
Paní Doušová říkala, že připravujete nové výchovné programy z Kanady. O co přesně jde?
To je poměrně nová věc, zatím se s tím seznamujeme. Ve zkratce se jedná o výsledek hledání strategického plánu rozvoje basketbalu. Honza Hladík, tutor BAŠ a zapálený trenér, objevil, nastudoval a přeložil dokument vytvořený za pomoci sportovně-vědeckých expertů a trenérů napříč Kanadou Je to metodika, která říká, jak vychovávat děti ke všem různým sportu vlastně od narození po dospělost. Zvlášť se pak zaměřuje na jednotlivé sporty, ale ten základ je společný.
Naším cílem je, aby byl model využíván jako vodítko pro trenéry a administrativní pracovníky. Bude jim nápomocný v pochopení důležitosti výuky dílčích aspektů basketbalu podle jednotlivých fází vývoje hráčů a hráček. Jde to vlastně přes hry, zábavu, pak to přejde k učení se hrát, trénovat, vyhrávat a pokračuje to až k vrcholovému sportu. Je to prostě sjednocený systém, jak připravovat jedince od útlého věku po dospělost.
Nám tu něco takového chybělo, hodně trenérů se pídilo, jak přistupovat k dětem v tom a tom věku, jakým způsobem trénovat a připravovat tréninkové jednotky a plány. Tohle je návod, který by měl fungovat v našich podmínkách. Naše primární soustředění cílí na rozvoj trenérů jakožto učitelů. Je nesmírně důležité, aby se to rozšířilo mezi trenéry. Aby věděli, že to má smysl a že tím můžeme posunout naši společnost trochu dál.
Teď v létě se opět rozjíždí Letní streetbalová liga Šluknovska, která proběhla už i minulý rok…
Letošní již čtvrtý ročník, ale celkově pátý, první ročník byl nazvaný nultý, začal prvním ze tří turnajů 16. července ve Varnsdorfu za Sportovní halou.
Další turnaj se koná v sobotu 20. srpna opět ve Varnsdorfu u Sportovní Haly, kde je velmi kvalitní zázemí. Těšit se můžete na pestrý program. Kromě turnaje 3 na 3 chceme přidat turnaj 1 na 1, dovednostní soutěže, skákací hrad, trampolínu, taneční vystoupení… Registrace probíhá na speciálních webových stránkách www.lsls.cz.
Výjimkou v místě konání je již tradiční turnaj plánovaný 10. září v Rumburku na hřišti ZŠ U Nemocnice, kde proběhne vyhodnocení a vyhlášení nejúspěšnějších týmů i jednotlivců celé ligy. Také budeme vyhlašovat nejlepšího střelce, ale je to docela náročné, musíme si zapisovat, kdo dává koše… Pokusíme se to zvládnout.
Kdo tedy celou ligu organizuje?
Lidí organizujících LSLŠ je opravdu hodně a nerad bych na někoho zapomněl, každopádně hlavním organizátorem je Schrödingerův institut. Kromě institutu spoluorganizují a podporují LSLŠ tělovýchovné jednoty, místní podnikatelé a firmy, ale také dobrovolníci. Všem moc a moc děkuji.
Chodí si na tyhle turnaje zahrát lidé, co se basketu nějak více nevěnují?
Prvního turnaje se zúčastnilo přes sedmdesát lidí a byli mezi nimi jak ostřílení hráči, tak rekreační a staronoví baskeťáci, ale i úplní začátečníci.
Nedávno jste se s BAŠkou vrátili z velkého soustředění v Itálii. Jaké to bylo?
Baška pořádala soustředění v zahraničí letos třetím rokem a po zkušenostech ze Španělska jsme dali na doporučení kolegů z BA Nymburk a udělali jsme dobře. Ať už infrastruktura kempu, prostředí, ve kterém se nacházel, podmínky pro basket… Všechno bylo perfektní. Stihli jsme také hrát dvě mezinárodní utkání s Itálií. Na tom soustředění s námi byl tým z Opavy, tak jsme si zahráli a zatrénovali i s nimi. Ta náplň byla opravdu perfektní.
Proč zrovna Itálie?
Chtěli jsme soustředění pořádat v zemi, která má dobré basketbalové výsledky a zároveň má moře. Samozřejmě byla důležitá i cena a dobrý dojezd autobusem. Z těchto požadavků vyplynuly dvě země – Chorvatsko a Itálie. Do Itálie jsme měli kontakt od kolegů z Nymburku, takže bylo rozhodnuto.
Co bude s BAŠ do budoucna?
Momentálně pracujeme na Letní streetbalové lize, připravujeme kemp na Jedlové a příměstský kemp ve Varnsdorfu. Čeká nás zajištění pravidelnych aktivit a tréninků v novém školním roce. Nábor nových členů, rozšíření tréninkových míst a skupin, zvýšení odbornosti trenérů pořádáním a účastí na seminářích. Rádi bychom pokračovali ve spolupráci s dalšími akademiemi a kluby. Chceme se také více věnovat rozvojové lize, kdy naším cílem není hlásit děti minižákovskych kategorií do soutěží federace, aby hned od mala soupeřily v „dospěláckém“ basketbalu, ale po vzoru kanadského modelu se chceme věnovat zábavě a rozvoji inviduálních herních činností pomocí turnajů tři na tři proložených dovednostními soutěžemi a vytvořením dobré party lidí milující basketbal.