02.03.2016
Kdo jiný by měl být manažerkou projektu Koťátko než dvojnásobná maminka, která sama moc dobře ví, co děti potřebují a jak nejlépe jim to nabídnout.
Jitka Šišuláková má za sebou studium na pedagogické fakultě v Liberci se zaměřením na specifické poruchy a učení, ale také pětiletou praxi jako učitelka na ZŠ Edisonova ve Varnsdorfu. V současné době je na mateřské dovolené se svou druhorozenou dcerkou Jasmínkou. To pro Jitku ale není žádný problém, a během toho rozjíždí projekt Schrödingerova institutu s názvem Koťátko. Schrödingerovo Koťátko sice funguje už dva roky v Jiříkově, ale od minulého měsíce se rozšířilo i do Rumburku a to pro nás určitě ještě není konečná.
Jitko, není pro tebe vedení Koťátka moc velkou zátěží, když si sama na mateřské dovolené a vychováváš dvě malé dcerky?
To určitě není, naopak s mladší Julií jsem byla doma už dost dlouho, a teď, když chodí do školky, není tahle práce pro mě problém. Jsem ráda, že se můžu realizovat i jinde než doma. K dětem mám blízký vztah a mám je moc ráda, právě proto je tohle pro mě příjemná práce.
Máš za sebou pětiletou praxi jako učitelka na prvním stupni ZŠ. Využíváš nějaké své dosavadní poznatky nebo informace právě v Koťátku? Nebo se to nedá srovnat? Koťátko je klub, do kterého děti dochází pouze na čtyři hodiny denně. Není to málo?
Určitě využívám všechny informace a poznatky co jsem stihla nastřádat, mám ráda pořádek, plánování, musím mít jasno v tom, co nás čeká. Mnohé informace o tom jak správně tyto plány vytvořit jsem se naučila právě ve škole, a mohu to teď využít. Co se týká dětí, ten rozdíl je znatelný, hlavně proto, že se v Koťátku zaměřujeme na děti předškolní. Naším cílem je naučit je poznat svět trochu jinak, ukázat jim barvy, a jiné formy hraní, než na které mohou být zvyklé. Nemyslím si, že by to bylo málo. Do školky také některé děti chodí pouze dopoledne. Ty čtyři hodiny stačí na to, aby si zvykly na pravidelný režim.
Ty máš teď na starosti dvě střediska Koťátka v Rumburku a Jiříkově. Plánujete i nějaké poznávání dětí navzájem?
Ano první setkání už máme za sebou. Uskutečnilo se při slavnostním otevření Koťátka v Rumburku, kdy se seznamovali vedoucí i děti. Plánujeme také jednou za měsíc takzvaný projektový den, kdy vždy jedno ze středisek připraví program pro to druhé. Začínáme už příští měsíc a to v Jiříkově, kdy si děvčata připravují téma Velikonoce.
Jsou vedoucí z obou Koťátek nějak specializované přímo na tuto práci s dětmi?
Obě střediska jsou v tomto směru skvěle podchycená. V Jiříkově máme Katku Stokláskovou, která má za sebou třicetiletou praxi v dětském domově, kde se toho hodně naučila a pracovat s dětmi umí skvěle. Doplňují jí mladá děvčata, která si s dětmi rozumí, a mají k nim sesterský a mateřský vztah. V Rumburku je hlavní vedoucí Veronika Cupáková, která vedla už několik let podobné zařízení pro předškolní děti a má také mnoho zkušeností. Samozřejmě také plánuji spoustu doplňujících kurzů a seminářů, které nám pomohou zkvalitnit naši práci.
Jaké máš plány s Koťátkem do budoucna?
Vnímám to tak, že jsme na úplném začátku, ale i přesto už máme za sebou velký kus práce. Máme připravené cíle na tento rok, co všechno bychom chtěly s dětmi dělat, co všechno je naučit, kam s nimi vyjet. Uvidíme, jak to půjde. Doufejme, že se budeme mít od čeho pořádně odrazit. Přála bych si, abychom měly více dětí v Jiříkově, abychom získaly důvěru místních maminek. Ale věřím, že to chce jen čas.
Přemýšlela jsi už o tom, až ti skončí mateřská dovolená, zda naskočíš zpátky na první stupeň ZŠ nebo zůstaneš v Koťátku?
Přemýšlela jsem, a určitě bych se chtěla vrátit do školy, třeba ne na plný úvazek, ale chci zůstat v tomto prostředí. Koťátko zatím neplánuji opustit, ta práce mě baví a myslím, že se můžeme ještě posunout daleko. Mám ještě i další cíle, které bych chtěla osobně dosáhnout, tak doufejme, že se zadaří a budu si je moci splnit.