30.06.2015
Nová tančírna Balahala v Rumburku se úspěšně rozjíždí a nastal čas představit její vedoucí Lucii Kolomazníkovou. Výběžanská rodačka, která před deseti lety odešla z České republiky, se nyní vrátila a převzala kormidlo rumburské tančírny.
Stala jste se historicky první vedoucí tančírny Balahala. Jak k tomu došlo?
Před měsícem jsem se vrátila z ciziny a měla jsem možnost začít tu takto pracovat. Už když jsem tu byla loni na pár měsíců, tak jsem o tančírně slyšela. Paní Doušová tenkrát měla velké plány a sondovala, jestli bych tu náhodou nechtěla pracovat. Jenže já jsem opět odletěla pryč… a teď jsem tady (smích).
Co vás přivedlo k samotnému Schrödingerovu institutu?
Nejspíš to byla moje sestra, ta totiž pro SI taky pracuje. Moje starší dcera tenkrát chodila na různé akce, které institut pořádá, účastnila se příměstských táborů a já jsem se takhle pomaličku s instituťáckým kolosem seznamovala.
Kdo přišel s nápadem založit v Rumburku tančírnu?
Já jsem u samotného zrodu tančírny nebyla, jen jsem o tom nápadu slyšela. Hlavní podíl na tom má asi paní Doušová. Ona tady ve výběžku chtěla vybudovat nějaké místo, kde se budou moci lidé hýbat. Aby to bylo všechno pod jednou střechou a děti si mohly vybít energii.
Jak dlouho trvalo, než se z nápadu stala skutečnost?
To už bude silně přes půl roku. Řekla bych, že asi před tři čtvrtě rokem se začaly hledat prostory a pak se budovalo a budovalo.
Budování to bylo opravdu velkolepé, zdejší prostory se kompletně proměnily. Co všechno se muselo udělat?
Já jsem bohužel přijela až k hotovému (smích). Viděla jsem ale, jak to tu vypadalo dřív. Svépomocí se tento prostor, kde byla dřív prodejna nábytku, proměnil v něco tak úžasného.
Mají lidé v Rumburku o tancování zájem?
Zájem o tancování mají, ale bude jim chviličku trvat, než si zvyknou, že tu něco takového je. Chvíli budou chodit okolo, pak se možná přijdou podívat dovnitř, vyzkouší si to. Následně se s přáteli podělí o zážitky a přijdou tomu na chuť. Pomalu, ale jistě, se nám to tady rozjíždí.
Co se teď v tančírně děje?
Děje se toho opravdu hodně. Původní program, který jsem viděla, se během čtrnácti dnů dost rozšířil. Přichází noví instruktoři s novými nápady. Příští týden se tu začnou vyučovat orientální tance, tento týden se spustí taneční průprava pro dětičky. Snažíme se zahrnout všechny věkové kategorie, od těch nejmladších až po seniory. Chodí sem dětičky na balet, tančí se tu zumba, jóga nebo pilates.
A platí se tu něco?
Ano, máme to rozdělené na děti a dospělé. Já ještě usiluji o to, aby se přidala kategorie seniorů a studentů. Myslím si, že kdyby důchodci a právě mladiství chtěli chodit pravidelně, byla by to pro ně už velká částka. Jinak pro členy SI je cena nižší než pro nečleny. Hodně lidí se teď tedy shání po přihlášce.
Funguje v těchto prostorách jenom tančírna nebo i něco jiného?
Je tu i taková malá kavárna, která se bude časem a penězi rozšiřovat (smích). Chtěli bychom současné židle vyměnit za křesílka, aby to tu bylo pohodlnější. Chystáme se zrenovovat nábytek a dělat tu dobrý čaj i kafe. Například studenti by si tu mohli posedět, počkat na vlak a podobně.
Co je potřeba v prostorech tančírny dodělat?
Taneční sály už fungují, ale je tu potřeba dokončit renovaci podlah. Zároveň tu máme opravdu ošklivej koberec, ještě asi původní, ten se musí vyměnit. Chceme vybudovat bar, abychom mohli fungovat jako plnohodnotná kavárna a čajovna. Taneční sály by se měly časem oddělit dveřmi, aby mohly fungovat nezávisle na sobě. A ještě jedna věc – hlavní otevírací dveře. V zimě by to s nimi asi moc dobře nefungovalo, protože se otevírají pokaždé, když někdo projde.
Jaké větší akce se v tančírně konaly a budou konat?
Zatím jsme tu měli workshop spirituálního tance a přišlo docela dost lidí, snad se to zopakuje. Pak tu paní Olga plánuje dělat hromadný workshop pro všechny, koho učí. Také se tu můžou konat výstavy, zrovna teď tu máme obrazy od naší paní brigádnice.
Kde se dají najít informace o provozu tančírny?
Rozhodně na webových stránkách institutu, pak máme vlastní stránku na Facebooku. Udělali jsme si i letáčky, které se snažíme roznášet všude možně. Dalším informačním místem je nástěnka za výlohou tančírny, kde vyvěšujeme vše důležité.
Dají se vůbec prostory pronajmout pro nějakou vlastní akci?
Určitě, můžete si pronajmout jeden či dva sály a pořádat tady v podstatě co chcete (smích).