05.10.2018
Pátek, 28. září, státní svátek, volno ve škole, 9.00, odjezd na výpravu. Tentokráte vlakem. Hurá na Liberec a dále do Nového Města pod Smrkem.
Z tamního nádraží vyrážíme po modré turistické značce skrz město, palačinky s kofolou U spálené hospody, perlivý železitý pramen Novoměstské kyselky, přejetou zmyji s rozmáčklou hlavou, Streitův obrázek a Pramen mládí až na samotný vrchol Smrku. To již zhruba dva km kráčíme deštěm a mlhou hustou tak, že jsme rozhlednu nemohli ani najít.
V přeplněné útulně v přízemí rozhledny se pokoušíme převléci do něčeho suchého a teplého. Nikdo již nechce ven vystrčit ani nohu. Pouštíme se do čtyř hodinové karetní hry Bang a ve 20.30, po tom co do skrýše před nepřízní počasí doráží další turisti a opětovného přerozdělení míst k ležení lezeme do TEPLA spacáků. Celou noc posloucháme strašidelné skučení a kvílení větru.
Ráno stáváme poměrně dosti brzy, východ slunce bohužel skrz mlhu nevidíme, a jelikož je 0 stupňů a my se klepeme jako osiky, ihned vyrážíme na cestu. Brzy však mlžný opar začíná
ustupovat a nám se naskytnou překrásné výhledy na širé lesy zalité zlatavou sluneční září. Sestupujeme po Nebeském žebříku, nabíráme si vodu u českého pramene Jizery a Francouzskou cestou kráčíme přes Tišinu, Hubertku, Kočičí kameny, Obří sud a Lázně Libverda do Hejnic na zpáteční vlak domů.
Martin Hoško