Velké táborové ohlédnutí

Během dvou letních měsíců jsme připravili pro více než 700 dětí čtyřicet táborů a příměstských akcí. V celém letošním školním roce se našich táborů zúčastnilo více než 1500 účastníků. Na prázdniny jsme se naladili již na přelomu května a června, kdy se vydalo prvních 44 našich dětí na pobyt do Itálie do letoviska Lado di Spina pod vedením gestorky Jany Trojanové. V  červenci a srpnu se pak 482 dětí vypravilo na pobytové tábory, dalších 174 dětí se zúčastnilo příměstských táborů. O všechny účastníky se staralo 120 pedagogických pracovníků, z toho 70 brigádníků. 

Kromě Itálie se nejdál děti podívaly do Náchodského kraje do Lhoty pod Hořičkami, kde v tábořišti na turistické základně Větrník prožily fantastických čtrnáct dní. Dobrodružství, napětí, výlety, bojovky a závody v duchu řeckého dramatu „Bohové Olympu aneb vzpoura Titánů“ pro ně připravil Martin Hoško, vedoucí kroužku varnsdorfských Stopařů. Další výprava do vzdálených míst se vydala až do Karlovarského kraje do Jáchymova. V zámečku pro bývalé bachaře z Jáchymovských dolů, který se nachází v lesní samotě kousek pod vrcholem Klínovce, si děti užily především relaxační a mírně turistický pobyt. Výpravu vedla Lucie Syrovátková a Dana Sádovská, obě gestorky ze středisek z Dolní Poustevny a Mikulášovic.

Dále byly připraveny pobyty pro děti v Libereckém kraji na našich oblíbených a časem i praxí prověřených místech, a to v Janově nad Nisou, Bílém Potoce, Josefově Dole, v Novém městě pod Smrkem a ve Svoru. U nás, ve Šluknovském výběžku, pak trávily děti pobyty v Krásném Buku, Starých Křečanech, v Tomášově u Mikulášovic, ve Šluknově na turistické základně Doubek a v Jiřetíně pod Jedlovou.

Příměstské tábory se uskutečnily ve Varnsdorfu, Krásné Lípě, Jiříkově a Velkém Šenově. Těžko říct, který tábor byl nejlepší, ale asi nejzajímavější byl letos LDT MASCH, který vedoucí Jana Hozáková pojala v duchu vojenské nemocnice ze stejnojmenného amerického seriálu. Mladí záchranáři tak bojovali o život zraněných v terénu i na mobilních operačních sálech, operovali, zašívali rány, bojovali s nářkem raněných, s krví a hlavně se svým strachem a znalostmi i neznalostmi.
Pozadu nezůstaly ani naše akademie, které pro své svěřence organizovaly letní sportovní soustředění, zejména basketbalové a volejbalové, ale judistické a parkurové. Hudební soustředění pro malé zpěváky i muzikanty pod vedením Rendy Habicha se konalo na chatě Sempra u Starých Křečan.

Mladí výtvarníci následující Jitku Čapkovou přesunuli svůj výtvarný ateliér z Rumburku do Sloupu v Čechách, kde pod stejnojmenným hradem otevřeli na týden Letní výtvarnou dílnu. Samozřejmě, že ani letos neunikly naše tábory pozornosti krajských hygieniků, kteří pokaždé odjeli spokojeni a s verdiktem „Žádné nedostatky.“ Nebylo by to léto, kdyby bylo bez úrazů. Zaznamenali jsme čtyři – přivřené prsty do dveří s otevřenou zlomeninou, zlomený prst u nohy po nakopnutí pařezu, pak další nakopnutý prst a jedna naražená čelist.

Stížnost jsme měli jen jednu, a to na kvalitu jídla – malé porce, ne moc dobré. Vedoucí tábora to řešili hned na místě, ani jim nechutnalo, a i když k mírnému zlepšení došlo, pořád to nebylo ono a tak, jako v předchozích letech. Holt, když se kuchař nepovede, dokáže oběd otrávit i velkým jedlíkům.

Suma sumárum, jinak to bylo povedené skvělé léto. Horko tak akorát, všichni se odevšad vrátili v pořádku, unavení, odpočatí, nabití energií, vyčerpaní, nadšení a veselí, ale také smutní, že dobrodružství končí, léto končí a škola už zas volá.