Jak jsme si užili Paseky

Už první den nám bylo jasné, že tahle partička bude skvělá, protože se všichni hned skamarádili a vypadali, jako že se už znají strašně dlouho. Taky nám bylo jasné, že jakékoliv připravené hry se nesetkají s příliš velkým pochopením, protože pingpongový stůl, biliár a velká společenská místnost jako stvořená pro vybiku táhly natolik, že se v podstatě (vyjma deskovek) nehrálo nic jiného. Občas jsme měli chvíli šanci se skupinovým žonglováním nebo hraním si s padákem, ale jinak to téměř vždy skončilo u zeleného stolu se síťkou se slovy "to radši budu hrát bačkorou, než salámem" (pálky byly totiž podle svého stavu pojmenovány následovně: Krysa, Salám, Salát, Bačkora). 
Druhý a třetí den došlo na lyžování a taky trochu bobování na nepříliš zasněžených stráních. Lyžaři se nejprve rozlyžovali a pak chodili ze svahu nadšeni a plni zážitků. Bobování byl spíše hon za sněhem, ale když jsme přecejen nějaký našli, pořádně jsme ho využili a zjezdili jsme ho našimi "snowboardy" a ježdíky. 

Ve středu jsme podnikli výlet do Harrachova a tam jsme se koukli do sklárny, kde děti asi nejvíce zaujala "sprostá sklenička" a dýmka. Pak jsme navštívili buď Muzeum lesnictví a nebo Mumlavské vodopády, zafandili jsme skokanům na lyžích a unaveni (ne však tolik, abychom nezvládli ještě skákat kolem stolu u obíhané) jsme se zase vydali na hotel.

Čtvrtek proběhl v podobném duchu jako pondělí, s tím, že malé děti měly zážitek z jízdy čtyřsedačkovou lanovkou. Myslím, že vlekaři ho měli také. Naši lyžaři začali dělat velké pokroky, ať už co se týče strachu z prudkosti, vylepšování postoje a nebo v jízdě na vlecích. 

Pátek byl ve znamení závodů. Všichni jeli naprosto skvěle, ale někdo vyhrát musel. Velkým překvapením byla Terezka Poláková, která ovládla svoji kategorii. Pochvala však patřila všem, a tak jsme diplomem a sladkostmi ocenili všechny děti. Po vyhlášení byla diskotéka, kterou jsme sdíleli se školou, která obývala hotel společně s námi. Na diskotéku přišli všichni vyparáděni. Beach boyi Mrnkysovi chybělo akorát surfovací prkno a Terezce k "malým černým" už jen boty na podpatku. Večerka byla v pátek trochu posunuta, aby si mohli poslední noc všichni užít. Nakonec tančili všichni, a to i ti, co se zprvu ostýchali vůbec do místnosti vejít.

V sobotu už jenom rozvleklé balení ("Opravdu máš sbaleno?" "Jooo, už dávno!" "A co tyhle trenky pod peřinou?" "Ajoo!" "A ručník v koupelně je čí?" "Můj!"), poslední Bang, Bomba, Kostka, kulečník a pingpong a... jedeme!

Za nás vedoucí to byl skvělý týden, kde jsme se toho spoustu naučili. Třeba znělku Spongeboba, popěvek "péééčivo, chleba, 4 rohlíky" a nebo řešit tři spory o míč a zapomenuté lyžáky najednou. Shodujeme se už teď, že po týdnu je zase divné, když vám nechodí do pokoje co minutu procesí dětí s otázkou "Janoo? A můžeme...?". Ale my si zase zvykneme a budeme se těšit na příště. 

Také se musíme shodnout, že všichni na sebe byli hodní a snažili se pomáhat si. Žádná skupinka nebyla nepřístupná jiným a do her se vždy mohli začlenit úplně všichni. Malé děti naopak nejvíce pingpong a vybika bavily, když je hrály s většími. 

A jestli se to s námi dětem taky líbilo, budeme rádi, když nám to dáte vědět! :-D 

"A jestli snad někdo otázku má, tak ptejte se Jany, ta odpověď zná!" Spongebooob! 

Děkujeme!

Jana, Matěj, Lucka, Jitka a Andrea